Oko
Na tomto snímku lze sledovat velkou čočku (Č), která se dotýká řasnatého tělesa (Ř), které dopředu pokračuje jako duhovka (D) a dozadu jako sítnice (S). Mezi řasnatým tělesem, duhovkou a čočkou je zadní oční komora (2), mezi duhovkou a rohovkou (R) je přední oční komora (1) a mezi čočkou a sítnicí je sklivec ve sklivcové komoře (3). Přední a zadní komora oční obsahují nitrooční tekutinu, která se tvoří v řasnatém tělesu a vstřebává se do krve v iridokorneálním úhlu (Ú).
Sítnice je obvykle přímo přisedlá k pigmentovému epitelu sítnice (p), při přípravě preparátu se však běžně odchlipuje a vzniká zde volný prostor.

Optický nerv
Nervus opticus (1) odvádí z oka vlánka vedoucí zrakové podněty. V jeho středu probíha a. centralis retinae (2), která vyživuje vnitřní plochu sítnice. Uvnitř oka je výstup očního nervu vidět jako tzv. papila n. optici (3). Vně sítnice je patrna cévnatka s jednou vrstvou pigmentového epitelu sítnicev (4) a bělima (5).

Čočka
Přední epitel čočky (1) je jednovrstevný cylindrický. Pod ním je hmota čočkového jádra, které je vytvořeno extrémním prodloužením buněk původního zadního epitelu. Tyto prodloužené buňky postupně ztrácejí svá jádra. Než se tak stane je možné tato jádra vidět (2)

Iridokorneální úhel
Čočka (1) má na přední straně jednovrstevný kubický epitel (1a), který na rovníku přechází dovnitř čočky a vytváří tak čočková vlákna (1b).
Řasnaté těleso (2) dopředu pokračuje v duhovku (3).
Rohovka je přední průhledná hranice oční koule (4), která při spojení s přechodem řasnatého tělesa s duhovkou vytváří tzv. iridokorneální úhel (5), což je místo, kde se vstřebává nitrooční tekutina. Ve vazivu je tady jemná trámčina (5a), která naléhá na žilní cévy, do kterých se krev vstřebává.
Sítnice má dvě základní komponenty: nervovou (6) a pigmentovou (6a), které jsou od sebe na přeparátu a za některých patologických okolností odděleny.

Řasnaté těleso
Řasnaté těleso je tvořeno vazivem kratým dvěma řadami epitelu. Povrchní epitel, nepigmentový (1), je pokračováním nervové části sítnice a odstupují z něho fibrae zonulares k čočce. Vnitřní epitel, pigmentový (2), je pokračováním pigmentového epitelu sítnice a produkuje nitrooční tekutinu (vstřebávanou v iridokorneálním úhlu (5)), která je nejprve uvolňována do kanálu mezi oběma vrstvami epitelů, odkud prosakuje mezi povrchovou vrstvou do zadní oční komory (3).
Vazivo řasnatého tělesa obsahuje hladký sval m. ciliaris, který se podílí na akomodaci čočky (4 - nepříliš dobře patrný).

Sítnice
Vrtvy sítnice zde nejsou příliš dobře rozpoznatelné. Tmavší část (horní) naléhá na pigmentový epitel (zde odtrženo). Poslední (nejspodnější) vrstva jader patří gangliovým neuronům, jež konstituují optický nerv.